† 03. 12. 2011 | kód autora:
SBf
1. února 2010 12:28, aktualizováno 14:58
Vláda schválila zvýšení počtu českých vojáků v Afghánistánu, na alianční misi ISAF jich má odjet o 55 více. S výcvikem místní afghánské policie pomůže 15 nových lidí. Čtyřicet vojáků se dvěma dělostřeleckými radiolokátory Arthur bude střežit polskou základnu v provincii Ghazní. Návrh musí projít parlamentem.
Ministr obrany Martin Barták zdůraznil, že jednotky, které chce vláda nově poslat do Afghánistánu nejsou bojové, ale výcvikové, ochranné a podpůrné.
Poslanecká sněmovna pro letošní rok schválila nasazení celkem 535 vojáků v Afghánistánu, většina z nich působí v Provinčním rekonstrukčním týmu (PRT) v provincii Lógar. Posilování jednotek v Afghánistánu je součástí strategie USA a Severoatlantické aliance, kt
ČSSD nové síly do Afghánistánu poslat nechce
Posily do Afghánistánu musí schválit ještě obě komory parlamentu. A schvalování počtu českých vojáků ve Sněmovně tradičně provází ostrý boj mezi pravicí a levicí. Návrh tedy nemá jistý úspěch.
"Jestli budou socialisté proti, nemá to žádnou šanci projít," uvědomuje si šéf sněmovního výboru pro obranu Jan Vidím z ODS. "Předpokládám ale, že když je navrhovatelem ministr zahraničí a vicepremiér Jan Kohout, navržený sociálními demokraty, tak že to snad mají nějak dojednané," dodává.
Kohout v lednu rozšíření podpořil s podmínkou, že nebude znamenat oslabení aktivit českého rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar, jehož rozpočet už byl zkrácen o 15 milionů korun.
Levice jinak s posilováním české mise v Afghánistánu nesouhlasí. ČSSD označila za nepřijatelné zvyšování počtu vojáků i nasazení radiolokátorů Arthur, tanků a bitevníků L-159. Na dnešní tiskové konferenci to zopakoval i předseda ČSSD Jiří Paroubek.
Barták jeho námitky nechtěl komentovat. Uvedl ale, že s plánem seznámil předsedu ODS Mirka Topolánka jehož strana prý navýšení kontingentu plně podporuje.
Topolánek to na dnešní tiskové konferenci potvrdil, ale vládní plán označil za minimalistický ve světle ostatních zemí. Zatímco Češi pošlou navíc 55 lidí, Slováci přes dvě stovky a další, větší země ještě víc.
erá má zlepšit bezpečnostní situaci v zemi.
† 03. 12. 2011 | kód autora:
SBfDělostřelecký systém ARTHUR (ARTillery HUnting Radar) je mobilní pozemní radiolokační systém vyvinutý švédskou firmou Ericsson v 90. letech 20. století. Jeho nejčastějším nosičem je vozidlo Bv 206. Slouží k vyhledávání letících dělostřeleckých projektilů a po krátkém sledování určí místo výstřelu i dopadu. Jeho pracovní dosah se pohybuje od 2,7 - 40 km. Může zpracovat až 100 cílů za minutu a v režimu vyhledávání sledovat až 8 střel. Radiolokátor ARTHUR je schopen určit postavení zbraní, jež střely vypálily, a účinně na ně navést vlastní palebné prostředky.
Česká armáda uzavřela 22. prosince2004 smlouvu s firmou Ericsson na dodávku tří souprav radiolokátoru ARTHUR, jedné soupravy výcvikového zařízení a na související logistickou podporu, školení a výcvik. Celková cena dodávky činila 1,5 mld. Kč a byla realizována v letech 2005 – 2007.[1][2] Radiolokátory ARTHUR dodané české armádě jsou umístěny na teréních nákladních automobilech Tatra 4x4. Obsluhu tvoří standardně 2 lidé (důstojník taktické situace a operátor), v nutných případech je schopen obsluhu zvládnout i jeden člověk.
† 03. 12. 2011 | kód autora:
SBfRadiolokátor Arthur (artilery hunting radar, dále jen rlk) je zařízení na vyhledávání pozice palebných prostředků protivníka a na přesné zjišťění dopadu dělostřeleckých granátů, min a raket nepřítele. Dále ještě RLK určí, zda-li se jedná o lehké či těžké střely.
RLK pracuje ve dvou modech a má dosah 40 km. Mod WL - weapon locating a FC - fire control. WL vyhledává podel trejektorie střely přesnou polohu zbraně a vypočítá dopad střely. Pomocí modu FC můžeme přesně určit dopad střely, protože rlk sleduje trajektorii střely před dopadem a narozdíl od modu WL souřadnice dopadu nepočítá, ale vidí.
† 03. 12. 2011 | kód autora:
SBf31.03. 14:53
Česká armáda ukázala v simulované akci část své nejnovější výzbroje, dělostřelecký radiolokátor Arthur, který bude možná letos nasazen v Afghánistánu.
Ve středu ve vojenském prostoru nedaleko Příbrami odhalil radiolokátor tři střely vypálené z devíti kilometrů vzdálených těžkých minometů.
Radiolokátor, který je schopen v jednom okamžiku sledovat až stovku pohyblivých cílů, detekoval tři střely vypálené v rozmezí několika minut z těžkých minometů rozmístěných ve vzdálenosti devět kilometrů. Přesně podle nacvičených postupů pak obsluha Arthura získala informace, odkud a kam byly střely vypáleny. Vojáci vzápětí tyto údaje zaslali dělostřelectvu, které cíle zničilo. Krátká ukázka hlavní činnosti radiolokátoru skončila zhruba po dvaceti minutách.
Připravovaná akce pro novináře v brdském vojenském prostoru Hrachoviště byla součástí oficiální prezentace radiolokátorů Arthur, které mají být vyslány do Afghánistánu k ochraně polské základny v Ghazní v operaci ISAF. "Měli jsme možnost vidět, jak tato technika pracuje a jakým přínosem může být v misích NATO v Afghánistánu. Zejména při ochraně civilního obyvatelstva, ale samozřejmě také vojáků koaličních armád," uvedl ředitel sekce rozvoje druhů sil ministerstva obrany Bohuslav Dvořák.
Radiolokátor Arthur slouží jako vyhledávací zařízení, které je schopno detekovat střely do vzdálenosti 40 kilometrů. Dokáže také zjistit, jaká zbraň střelu vypálila. Informace o poloze nepřítele, konkrétně odkud a kam vystřelil, a jeho výzbroji, pak předá vlastním jednotkám, které cíl přesným zásahem zničí.
Česká verze Artura má oproti ostatním, které používá například Velká Británie nebo Dánsko, řadu vylepšení. Zatímco česká armáda má radiolokátory umístěny na tatrovkách, britská na pásových vozech. A Britové přiznávají, že mají proto problémy s jejich přesunem na delší vzdálenosti.
Chladí, hledá, vysílá
České radiolokátory jsou navíc vybaveny vlastním systémem chlazení, oproti standardně užívané klimatizaci. Součástí radiolokátorů české armády jsou také generátory, které celou výzbroj napájí, zatímco britské fungují jen díky motoru vozidla, na kterém jsou umístěny. České jsou navíc ještě propojeny s nádrží tatrovek, což prodlužuje jejich provoz ze dvou na pět dní, aniž by se muselo doplňovat palivo.
Copyright © 2008-2012 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.
